Digitální technologie a snadný přístup k informacím je skvělá věc, ovšem i ta má svá rizika. Zahlcení, je stav, kdy naše nervová soustava již nezvládá zpracovávat příchozí podněty, zkrátka je přetížená. Jsme podráždění, cítíme úzkost, velkou únavu anebo apatii. Malé děti dávají najevo své přetížení křikem, avšak dospělí si ho všimnou častokrát, až když je pozdě. Jak ho rozpoznat? Lze mu předejít? Odpověď najdete v článku.
Přetížení můžeme být množstvím informací, emocí anebo smyslových podnětů. Informační zahlcení vzniká dlouhodobým scrollováním a sledování reelsů. Scrollováním totiž nutíte udělat svůj mozek tisíce mikro-rozhodnutí v krátkém čase. A to samozřejmě vyčerpává. Také několikahodinová školení bez přestávek, dlouhé porady, anebo setkání s člověkem, kterému se pusa nezavře, běžně vedou k zahlcení a přetížení.
K emočnímu přesycení dochází, když cítíte často silné emoce. Mnohdy jsme v prostředí, ve kterém být nechceme, jsme nucení být s lidmi, které nemusíme (nebo kteří nemusí nás) a děláme věci „ze slušnosti“ i přesto, že je nám to nepříjemné. Jsme-li dlouhodobě v těchto situacích, emoční vyhoření a ztráta autenticity, bývá častý důsledek.
Smyslové přetížení nastává nejčastěji tehdy, když jsme v hlučném prostředí nebo v místnosti, kde nejsou příjemná světla.
Přetížení se projevuje podrážděním, apatií, neschopností se rozhodnout, pocitem tlaku na hrudníku a silnou potřebou z dané situace nebo prostředí uniknout.
Jak si mohu pomoct?
Abychom se ze stavu přetížení dostali, je potřeba si uvědomit, jaký typ přetížení zrovna prožíváme.
Informační zahlcení
Při informačním zahlcení zpravidla pomáhá zastavit se, několikrát se nadechnout a uvědomit si co je teď pro mě těžké a co s tím mohu dělat.
Jakmile si uvědomíme, že má problém řešení, je vhodné jít na místo, kde se cítíme bezpečně. V příjemném a bezpečném prostředí lze vymyslet další řešení problému, dohledat informace, které nám chybí a v klidu se rozhodnout, co s problémem vlastně chceme dělat.
Je dobré si uvědomit, že téměř každý problém má tolik řešení, kolik si jich vymyslíme. Proto, když nám jedno nevyjde, můžeme vyzkoušet další.
Někdy jsme zahlcení enormním množstvím úkolů a požadavků. I v tomto případě pomáhá zastavit se, jít do klidu, udělat si v požadavcích pořádek (ne všechny musí být hotovy hned) a postupně je začít plnit.
Samozřejmě nesmíme zapomínat na odpočinek, zejména aktivní pohyb na čerstvém vzduchu. Bez energie toho moc neuděláme. Harmonii mezi prací a odpočinkem můžeme docílit pomocí technik time managementu (naučím vás je ve svém kurzu tady)
V neposlední řadě bychom neměli podceňovat zahlcení scrollováním a omezit ho (např. sociální sítě si dovolím, až když mám hotovo). Sociální sítě jako takové nejsou problém, ale jejich nadměrné používání ano.
Emoční zahlcení
V životě se občas nastane situace, kdy cítíme tolik stresu, až to nervová soustava přestane zvládat. Dochází pak k návalům vzteku, pláči anebo naopak k otupění a neschopnosti cokoliv cítit. Je potřeba si uvědomit, že k emočnímu zahlcení zpravidla dochází po dlouhodobém hromadění se stresu (dlouhodobý tlak, nevyřešené emoce, zanedbávání vlastních potřeb), anebo po náhlém šoku. Jakmile je podnětů přespříliš, naše centrum emocí (amygdala) vyplaví velké množství kortizolu a adrenalinu a odpojí prefrontální kortex, tedy centrum logického uvažování. Pocit ztráty nadhledu a kontroly na sebe nenechá dlouho čekat.
Pomáhá odejít do bezpečí, soustředit se na vlastní dech, pojmenovat co se děje a nebo vypsat své myšlenky. Poté je vhodné pečovat o svou nervovou soustavu – pravidelný aktivní pohyb (odbourání stresových hormonů), odpočinek, kvalitní spánek. Také je vhodné pracovat s nastavením vlastních hranic, naučit se říct ne a rozdělit větší úkoly na menší. V neposlední řadě pomáhá vyhradit si prostor pro sebe a své zájmy, umět si užít malé radosti. Jak zvládat své emoce učím v kurzu psychohygiena –
tady.
Smyslové zahlcení
Pracujete v hlučném prostředí a jste na konci pracovní doby schopni lehnout a usnout? Pak máte co dočinění se smyslovým zahlcením. Přetížení mozku skrze smysly se neprojevuje jen vyčerpáním. Najednou vám vadí zvuky, kterých byste si běžně nevšimli (kolega cvakající na propisce), jste nepozorní, vadí světlo, pachy a nepohodlné oblečení či materiály. Často tím trpí vysoce citliví lidé, autisté a lidé s ADHD. Jejich mozek totiž nedokáže odfiltrovat velký přísun podnětů a tímto u nich dochází k zahlcení mnohem rychleji.
Při tomto typu přetížení pomůže odejít do tiché místnosti, změnit teplotu (opláchnout se studenou vodou, vyvětrat), dýchat do břicha a omezit podněty (např. mít v open office sluchátka). Nervovou soustavu lze do určité míry natrénovat – pravidelné odchody do ticha, mindfulness techniky, pravidelný pohyb a vnímání svých limitů či spouštěčů přetížení. Je vhodné komunikovat s okolím. Mnohdy si kolegové ani neuvědomí, že když na vás mluví dva, tak nejste schopni vnímat ani jednoho z nich. Chcete mít zásobu mindfulness technik, pak sledujte tipy na mém instagramu, nebo pojďte rovnou na workshop, kde si je vyzkoušíte na vlastní kůži –
Psychohygiena.
Existuje nějaká technika, která zabere na všechny typy přetížení ?
Obecně pomáhá zastavit se, zklidnit dech, omezit podněty, pojmenovat co se děje a vybrat si jednu činnost, které se poté budete věnovat.
Na tomto postupu stojí technika Reset, která zabere několik minut a pomůže při akutním přetížení.
1. Chvíli sledujte svůj dech, aniž byste ho měnili.
2. Soustřeďte se na své tělo a vnímejte, kde cítíte napětí.
3. Uvolněte čelist, ramena a ruce.
4. Položte si otázku: „Co je teď skutečně důležité?“
Chcete znát víc technik, které zaberou pár minut a fungují? Napište mi na instagram, v komentáři nebo email.
Zaujaly vás metody time-managementu, psychohygieny nebo techniky mindfulness? Pak mám pro vás kurz
Efektivní time-management,
Psychohygiena anebo individuální poradenství. Kurzy i poradenství si můžete zarezervovat v sekci
registrace. Pro ty z vás, kdo se rád posouvá ve svém tempu mám diář obohacený o time-management, mindfulness a psychohygienu, který si navíc můžeš poskládat po svém. Co v něm najdeš? Klikni
zde. Pro objednání mi napiš na instagram nebo email.
Zdroj foto: AI
