Doposud jsem cestovala především do míst, která nepatří mezi turisty vyhledávané top 10. Objevovat nová nepoznaná místa tříbí organizační dovednosti, umožní získat mnohem více zkušeností a nutí fotografa hledat nové pohledy, čímž rozvíjí své dovednosti.
Fotit na davy přeplněných místech, muset vymyslet kompozici tak, aby i se stále hemžícími se turisty vynikl hlavní motiv a mít na to max 20s, je občas adrenalin. V hledáčku mi uvízla Florencie, Pisa a Benátky. Jsou dostatečně profláklé a 25 milionů turistu ročně utvrzuje, že jdu na jistotu.
První zastávka míří k šikmé věži v Pise. Bavím se mávajícími turisty, jež chtějí být zachyceni v póze, kdy „tlačí“ do věže, aby ji na výsledném snímku podpírali. Najdu si místo a čekám na moment, kdy se kolem 56m vysoké šikmo stojící věže nikdo nepromenáduje.
Během půlhodiny se naskytne očekávaný 10s moment. Teď a nebo nikdy.
Po půlhodině jsem si naprosto jistá, že mi davy lidí nedělají dobře a jdu prozkoumávat okolní historické stavby. Dóm Panny Marie Nanebevzaté ukazuje svoje skvosty, s foťákem se tam dá docela vyhrát.Toskánská metropole Florencie je kolébkou renesance. Další lákadlo pro turisty, které pojímám jako celodenní fototrip. Piazza della Signoria, Palazzo Vecchio, Michelangelův David (jak fejkovní u řeky, tak originál na náměstí), galerie Pitti, kostel San Lorenzo, kaple Medicejských s Michelangelovými náhrobky, jsou jen některé ze zastávek, které mě nutí čekat na správný 10s moment.
Zjišťují, že nutnost zklidnit se a maximálně se soustředit na „teď“, je jedna z nejnáročnějších aktivit, zároveň během ní maximálně relaxujete.
Další den mířím do Benátek, které jsou díky vydatným dešťům kompletně pod vodou. Plechové nebe jako bonus. Plechové nebe je fotografické zlo, s ním nepohne ani sebelepší kompozice. Lepší challenge podmínky si nemůžu přát. Rybářské gumáky nevlastním, proto volím další výzvu, nafotit Benátky z lodi. Cítím v kostech, že ostření v pohybu a v rychlosti vybírání zajímavých detailů, bude ta pravá zábava. Nebudeme si lhát, focení turisticky vytížených míst, pravděpodobně ani s odstupem času nebude mezi moje favority. Ovšem jako zdroj zábavy, výzev a prostoru pro učení se různým nastavením foťáku a především posilování sebeovládání, je perfektní. Nehledě na to, že mě tahle zkušenost utvrzuje v tom, že zůstat u svého oblíbeného focení koncertů, sportu a travel photography neotřelých míst s minimem lidí, je správná volba.
