Kde není cesta, tam si ji vytvořím. Osobní blog pro všechny, kdo se nebojí jít vlastní cestou.
Take a deep breath and enjoy your creativity around the world
Původní plán „dojedeme k hranici s Bosnou a ráno budeme fotit“, se v průběhu cesty díky mému „jeď kam zvládneš“, změnil ve 1000 km trip. A tak jsme dojeli až k vodopádu (Jajce). Normální lidi by sehnali ubytování a šli spát. To by ale nebyl Čižmi, aby jen co zastaví auto, nebral foťáky s jeho oblíbeným „dělej, fotíme“. A tak se ocitám zachumlaná do mikiny, v žabkách a foťákem na stativu před hučícím vodopádem.
V Rakousku ještě chvíli zůstáváme a míříme si to rovnou do Vídně. Díky ucpaným dálnicím tam přijíždíme až večer. Zlatou hodinku jsme nestihli. Kdo by čekal od Rakouské metropole krásně nasvícené památky, byl by na omylu. Dokonce ani historické centrum, zapsané na seznamu UNESCO, bylo utopené ve tmě.
Z Königsee je to kousek na Kehlsteinhaus. Zjišťujeme, že fotit Orlí hnízdo, je sázka do loterie, neboť patří k místům, kde se mění počasí téměř každou hodinu. V našem případě v pětiminutových intervalech.