Pro dnešní dobu je příznačný spěch a snaha zvyšovat výkony. Spěch a touha po nejlepších výkonech byly, dříve typické pro sport a manažerské profese. Dnes už prorůstá téměř do všech oblastí každodenního života. Aby ne, doba se zrychluje (už nějakých 200 let) a informační boom si vyžaduje vyšší nároky na výkon. Stále častější slyšíme od kolegů o nervových kolapsech a onemocněních v důsledku vyčerpání.
Se zvyšujícími se nároky a touhou po nejlepších výkonech se setkáváme i ve škole. V důsledku nepřiměřených nároků se zvyšuje i počet dětí vyžadujících individuální přístup, roste počet dětí s odkladem atd. Přístup „makej nebo odejdi“ už není doménou manažerů, je běžný ve škole, akademickém prostředí i jinde. Asi se shodneme na tom, že je nezbytné tento přístup změnit. Nelze takto fungovat donekonečna. A ano, je nutné přehodnotit priority dřív, než si tělo vybere svou daň v podobě nemoci nebo psychických potíží.
Jakési náznaky změn můžeme vidět ve školství, kdy se posledních cca 30 let snažíme začleňovat do běžné výuky přístupy alternativních škol a změnit koncept vzdělávání pomocí Rámcových vzdělávacích programů.
Ve sportu je to podobné, trenéři konečně pochopili, že klienti, kteří se nějakou náhodou mihnou v gymu, tam nejsou proto, aby je někdo hecoval k nejlepším výkonům, ale proto, aby si užili cvičení a nezmrzačili se špatným provedením cviku.Není pochyb o tom, že tréningový plán musí být komplexní. Vhodně sestavený plán by měl obsahovat cviky zaměřené na protažení, posílení, zvýšení kondice (aero cviky) a cviky na zvýšení koncentrace a pozornosti.
Tyto cviky lze mimochodem zakomponovat i do běžné výuky (pokud víte jak). Nesmíme však zapomínat, že pro sestavení vhodného plánu musí být klíčový cíl, ze kterého vychází. Zde vidíme analogii s prací učitele. Není divu (jak jsme již zmínili v předchozím článku), role učitele se mění ze „středobodu všeho vědění“ na koordinátora, kouče.
Zpět k cvikům zaměřených na pozornost. Jedním z vhodných cviků je například One legged dead lift (neboli Single leg deadlift). Mrtvý tah na jedné noze (Single leg deadlift) je cvikem, který zlepšuje celkovou stabilitu, mobilitu, flexibilitu a koordinaci.
Stojíme vzpřímeně, nohy na šířku pánve, ruce podél těla, přeneseme váhu na pravou nohu a levou nohu přesouváme pomalu směrem vzad a současně horní část těla ukláníme směrem v před tak, aby byla dodržena po celou dobu přímka mezi body: hlava, rameno, kyčel, koleno, kotník.
Bod otáčení je pouze kyčelní kloub, koleno stojné nohy je mírně pokrčené z důvodu lepší stability a taky pro nedostatčnou flexibilititu hamstringu. Obě ruce visí volně dolů pod rameny. Úklon vedeme směrem dolů, dokud není tělo i s volnou nohou prakticky vodorovně se zemí, poté se vracíme do výchozí polohy. Celý pohyb vedeme se zpevněným tělem. Dolů je nádech a při pohybu zpět výdech. Nejdříve nacvičujeme bez zátěže, později můžeme zátěž postupně navyšovat. Klademe důraz na pomalý a soustředěný pohyb.
Je nezbytné vyhnout se jakémukoli poskakování při ztrátě stability. Je nepochybné, že zklidnění a zpomalení, je nezbytné pro každodenní život. Jakmile se lépe soustředíme, dopustíme se méně chyb a dead lift nás naučí maximálně se soustředit, bez toho to nejde.
Pokud se naučíme správně techniku, kterou nám musí z počátku někdo kontrolovat, tak můžeme mrtvý tah na jedné noze cvičit téměř kdekoliv – doma, v kanceláři, na zahradě, zkrátka kde nás napadne.