V rámci projektu Coach vs. Teacher se vám snažíme ukázat, že trenérství a učitelství má k sobě hodně blízko. V předchozích článcích jsme vám popisovali některé principy, které se dají využít jak v koučování, tak ve škole. Pokračujeme dál.
Tentokrát vám prozradíme, proč je fajn používat komplexní, chcete-li celostní přístup.Co to je? Když hodně zjednoduším hlavní definice, jde o způsob nahlížení na člověka jako na bio-psycho-sociální bytost. K člověku tak přistupujeme nejen z hlediska jeho fyzického zdraví, ale také psychického rozpoložení a sociálních vztahů.Nejde o nic nového pod sluncem. Ve škole běžně přizpůsobujeme výuku únavě dětí (studentů), kdy do rozvrhu zařazujeme odpoledne “odpočinkové předměty” a do běžné výuky relaxační a tělovýchovné chvilky. Přizpůsobujeme výuku náladě dětí (studentů) a přistupujeme k dětem i z hlediska sociálních vazeb ve třídě. Rovněž se snažíme všechny tři složky tvořící jednotu osobnosti rozvíjet.
V trenérství to už tak růžové není. Proč? Jednoduše se běžně nepracuje s psychikou cvičících a trenéra ani moc nezajímají rodinné či jiné vztahy cvičenců. Tento komplexní přístup zahrnuje až sportovní coaching, kterému budeme věnovat další sadu článků.
U trénování je problematika komplexnosti trochu složitější. Pojďme tedy pěkně popořádku.Nyní se podívejme na komplexnost z hlediska fyzického zdraví, kterou jsme naťukli v minulém článku, kde jsme uvedli, že tréningový plán musí být komplexní, tedy procvičit pokud možno všechny hlavní svalové skupiny.
Jedním z výborných zástupců komplexního cviku je Turecký pozved, který zařazuji (teď si přebírá klávesnici Roman, poz. red.) téměr do každého svého tréninku. Někdy jako rozcvičku (bez přidané váhy nebo jen lehké kettlebell), jindy zase jako cvik na zvýšení celkové síly. TGU jak zní zkratka z anglického jazyka turkish get up, spojuje v sobě mnoho pozitiv na tělesnou schránku člověka a nejen to. Koncetrace na přesně dané pohyby a odpoutání od rušivých vlivů narůstá ruku v ruce se zvyšujíící se váhou kettlebell. Pokud bych měl vyjmenovat co vám přinese procvičování tureckého pozvedu v bodech napsal bych toto:
1. silná a mobilní ramene
2. dostatečně mobilní kyčle
3. silné břišní svaly, které tvrdě pracují po celou dobu trvání cviku (25 až 40 sekun pro jedno opakování)
4. koordinace, celková stabilita
5. správné dýchání 100% koncentrace na danou činnost
Pokud bych měl říct nějaké negativa, tak papír zůstává nepopsán.Turecký pozved se skládá z šesti fází a proto cvik můžeme zařadit v tréninkových plánech úplných začátečníků a učit se ho po jednotlivých fázích. Také lidé s určitými omezeními jej můžou procvičovat (první tři fáze zvládne opravdu každý). Tento cvik často využívám na začátků tréniku po lehké rozcvičce. V této fázi slouží především k svalové aktivaci a zvětšení mobility v kyčlích a ramenou. Provádíme bez zátěže nebo jen minimální váhou.Často ho využívám i jako hlavní cvik, když se postupně dostanu na pracovní váhu, a pak provádím 10 opakování (pět na každou ruku střídavě). Můžu také zkoušet různé způsoby a zde jsou neomezené možnosti.
Jak na TGU?
Ležíme na zádech, pravá ruka předpažená, pravá noha pokrčena a mírně vytočena ven od osy těla. Levá ruka leží 45 stupňů od těla a levá noha ve stejným směru. Pravá ruka po celou dobu cvičení směřuje kolmo ke stropu. Toto je základní pozice (setup) pro provedení tgu na pravou ruku. Nadechneme se, zpevníme břišní svaly a rychlým dynamickým pohybem rolujeme přes levý bok a vzepřeme se na levý loket. Následně pokračujeme na dlaň, třetí pozice se názýva most a zvedneme při ní zadek ze země co nejvýš to jde. (Pozici mostu můžeme časem vypustit). Poté protáhneme levou nohu pod tělem a opřeme se o koleno. Přeneseme těžiště kettlebell blíže ke středu těla a jsme ve fázi výpadu. Pak zbývá už jen zpevnit celé tělo a vstát. Následně vedeme pohyb směrem dolů stejnou cestou.
Pár pomůcek při nácviku tgu
Sledujte celou dobu pěst pracovní ruky (ta která drží zátěž) až do fáze výpadu, pak již díváme před sebe. Udržujte neustále loket v zamknuté pozici (ruka jako jeden celek od zápěstí až po rameno). Všechny pohyby se snažíme dělat ladně, lehce a pod kontrolou. Nejdřív je potřeba vypilovat techniku k dokonalosti a až pak přidávat váhu. Soustředit sena stabilní pozici ramene a udržovat přímku mezi pravou a levou rukou, když se na této ruce opíráme (fáze loket, dlaň, koleno). K lepšímu pochopení se podívejte na přiložené video, kde jsou ukázané i základní chyby při provádění daného cviku.