Kde není cesta, tam si ji vytvořím. Osobní blog pro všechny, kdo se nebojí jít vlastní cestou.
Letos jsem díky zranění o své účasti na ostravském Rainbow run opravdu pochybovala. O běhu si mohu stále nechat zdát, víc jak rychlejší chůzi srůstající klíční kost prostě nedovolí. Na druhou stranu mám na závodě spoustu dětí, které očekávají mou podporu a když moje začínající běžkyně zahlásí „tak já ten závod teda zkusím,“ je rozhodnuto.
Rok se s rokem sešel a Ostrava se znovu rozzářila všemi barvami. Benefiční běh Rainbow Run jsem si nemohla nechat ujít. Tentokrát jsem neběžela sama, vzala jsem s sebou partu žáků, které učím. Společně jsme pomohli splnit Haničce a Jakubovi sen.
Spokey Rainbow Run je dalším závodem podporujícím dobrou věc, konkrétně děti. Ráda podporuji charitativní akce, proto jsem ani v Ostravě nesměla chybět. V Ostravě jsme 5km během podpořili Míšu, který prodělal dětskou mozkovou obrnu a umožnili mu splnit si sen, tedy podívat se k moři.